Včelařská konference

S přechodem /pohybem/ nahoru a dolů ani tak moc strach nemám,to se včely pohybují pořád ve stejných uličkách.Jde mi spíš o to jestli budou včelky v chomáči schopny samy se po vyjezení původních uliček přesunout navedlejší rámky do nových uliček plných zásob.Jde o pohyb napříč okolo rámků bočnímy uličkamy,nad rámky,pod rámky,bočnímy ukičkami kde je dodžena včelí mezera.No a někde jsem se právě dočet že hoffmanova loucka jim při chladném počasí kdy se včelky moc nepohybují víc zavazí při přechodu za zásobami a hladoví.Momentálně mám mezerníky a přes strůpkovou fólii pozoruju ze za zásobami sami si nepřelezou a přitom je zásob vedle hodně.Prosím poraďte protože dřív jsem měl zateplené moraské univerzály do těch sem v zimě neviděl atak jsem to neřešil.Teť mám prvním rokem otimaly /paráda/ do nich vidím a mám strach aby nevyhladoveli protože to vypadá že lechce plodují a nechci do nich moc teť v zimě moc vrtat

Díky za vaše připomínky
Pepíno


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 2. 2008
Re: r?mek (27022) (27044) (27049) (27054) (27069)

Mam nizke langstrothy - 15.9cm a vcelky si zatim vzdy poradily s prechodem o patro nahoru (a nekdy i o dve), nikdy jsem jim nepomahal. Hraje tam roli stav zasob po nakrmeni a pohlidat si nedostavene plasty k dolni louce, pripadne ramky kde zasoby nejsou az k dolni loucce dat nakraj nebo dolu (to muze byt problem zejmena u vyssich ramku). To jen co jsem se docet, zatim jsem to moc neresil a nechal na vcelach a zatim (klepu na drevo :-)) )vzdy dosly do jara.

Používám 4 kusy mezrníků z jedné stran ( používáním mezerníků z obou stran se předchází zbytečnému vytváření chaosu při neúmyslném otočení rámku při vracení ). Při práci s celými nástavky umístění mezerníků z obou stran rámků pozbývá výhod.

Hoffmanovy boční loučky jsou vhodné pro nástavkové úly, kde se včelaří převážně s celými nástavky ( nízkonástavkové úly ). Častá manipulace s rámky vede ke zbytečnému zamačkávání spousty včel, zanášení stykových hran nečistoty a propolisem, což vede ke zmenšení manipulační mezery v nástavku. Ve výsledku se může stát, že se do nástavku nevejde plný počet rámků. Pokud se rámky nepřisunou úplně k sobě, vzniká mezera, kterou včely zatmelí, a potom se rámky vyndávají velmi nesnadno. Proto ( a také kvůli jednoduší výrobě! ) jsme raději zvolil mezerníky. Ale nedá se říci, že jsem s nimi úplně spokojen.

Co se týče pohybu zimního chumáče, tak je velmi nepravděpodobný pohyb přes uličky. Dutina ve stromu byla zpravidla výší něž širší, proto je pro včelstvo přirozený pohyb za zásobami nahoru nebo do strany, vždy v rámci uličky, ve které chumáč včel sedí. Pokud se oteplí a slunce prohřeje stěnu úlu, což u tenkostěnných úlů není problém i při cca 6°C ve stínu ( takových dní je rozhodně více než dní s teplotou ve stínu vyšší než 10°C, kdy slunce probudí i včelstva v uteplených úlech ), včely využijí oblevy mimo jiné i k přenášení zásob do centra chumáče. V případě, že nemají plod ( což je v této době vysoce nepravděpodobné ) mohou si sednout i do jiných uliček. V chladném počasí se včely nepohybují za zásobami přes uličky a v rámci těch uliček, ve kterých sedí.

Pokud má včelstvo v dosahu ( v rámci uliček chumáče ) +/- 5 kg medu, bez problému vydrží až do předjaří. Hladovějící včelstvo při poklepu jen slabě hučí. V případě nedostatku zásob v dosahu včelstva je vhodné položit přímo nad chumáč mednou komoru ( třeba sestavenou z krajních neobsednutých medových plástů ), do které se převěsí dva rámky ze středu chumáče. Ostatní rámky v nástavku, ve kterým chumáč sedí, se přisunou k sobě. Odebrané rámky se včelami se převěsí do medné komory tak, aby se nacházeli nad středem chumáče. Je třeba pracovat přiměřeně rychle. Výhodnější je provádět tento úkon při vyšších mrazech, kdy se včely tolik nerozlézají, což se jím může stát smrtelné. Nepožívejte při tomto zásahu kouř. Mednou komoru si i s mezerou předem připravte, aby se odebrané rámky se včelami mohli rovnou vložit na patřičné místo. Pokud se tento zásah provádí správně, uhyne při něm nanejvýš pár stovek včel, což je lepší, než aby uhynulo celé včelstvo hladem. Během pár hodin se část chumáče přesune do medné komory, čímž se zajistí přísun potravy. Pokud-by do medné komory nebyli vloženy rámky se včelami, hladovějící včelstvo by se nemuselo v čas přesunout do medné komory.

Lepší je včelstva překrmovat, aby se nemuseli nikdy řešit problémy se zásobami ( v Optimálech dávám u velmi-silných včelstev ( v podletí na 8-9 NN, v zimně na 5 NN ) +/-32 kg zásob ( cukr ( 15-20kg ) + medná komora ), spotřeba je mezi 15-20 kg zásob na včelstvo za rok ). Přebytky zásob se dají odebrat ve formě medné komory, která se opět vrátí v podletí. Dokrmí se cukrem a včelstvo je řádně překrmeno ( nikoliv nakrmeno ), což zajisté znatelně přispívá k vytváření silnějších včelstev. Medná komora se může uplatnit i jinak ( např. krmivo pro oddělky či pro zazimování záložních včelstev, zásoby pro případná vyloupená včelstva ).


S pozdravem...M. Václavek

Pane václavek moc vám děkuji za podrobnou a pro mě velmi hodnotnou odpověď.Hned jak ustanou tyhle silné větry tak je pujdu zkontrolovat,protože jedny už mají uličky aspoň při pohledu přes folii skoro vyjezené.Zimuji zatím jen na dvou NN protože jsem je v létě přemetl z mravských univerzálů na mezistěny optimalu a zakrmil pro rychlejší vystavění díla.Potom jsem je ještě zakrmil znova na zimu tolik kolik si vzali.Zásob mají stále dost,ale sedí mimo a nedosahují na ně.S tím dalším nastavkem se zásobami co mi radíte to každopádně vyzkouším.(((Jedny slabší mi na podzim padli a zbyli nástavky plné cukrových zásob.Asi jsem je moc unavil přechodem na jinou rámkovou míru a výstavbou nového díla.)))Puvodně jsem chtěl dát zásoby okolo chumáče a jeden plást možná mezi něj.Mám velkou radost z vaší rady,protože nebudu zasahovat vůbec do chumáče a jen je nechám přelézt nahoru.

Díky vám i ostatním za rady
Pepíno